Celkem vzato jinak investigativní žurnalistika mlčí. Žurnalistika povrchní tu a tam článek napíše:
"Obnovit tradici prvorepublikových kampeliček se snažilo celkem 137 družstevních záložen, jejich současná bilance je ale neradostná.
Na trhu jich zůstalo jen dvacet, 52 záložen skončilo v likvidaci, 34 je v konkursu a zbytek buď ukončil činnost nebo čeká na odebrání licence. Ambice kampeliček, které v době rozkvětu měly přes sto tisíc klientů a spravovaly zhruba deset miliard vkladů, se začaly rozplývat v roce 1999. V listopadu byla uvalena nucená správa na největší První družstevní záložnu. Státní dohled zavedl pak nucenou správu ještě ve více než 20 významných záložnách, jejich postiženým členům vyplatit na osm miliard korun.
Nucené správy v kampeličkách končily často u soudu a spory kolem nich zaměstnávají justici dodnes. Podněty kvůli podezření z tunelování podávali nucení správci i podvedení klienti, naopak představitelé záložen žalovali zásah státu. V některých případech už padly definitivní tresty. Například osm let vězení dostali dva lidé z 1. Francouzské záložny.
Kdyby se dělal žebříček počtu stížností k Ústavnímu soudu, členové zkrachovalé kampeličky Pria by neměli konkurenci. Od roku 2000 jich v souvislosti s uvalením nucené správy podali třicet čtyři. Ústavní soud zatím posuzoval třicet stížností a všechny odmítl pro neoprávněnost. "Člen družstva není účastníkem řízení o zavedení nucené správy. Smysl této správy spočívá v tom, aby ochránil zájmy členů záložny proti dalšímu prohlubování neschopnosti záložny vyplácet vklady," uvedli soudci k jedné ze zamítnutých stížností.
Spory o nucenou správu v Pria už rozhodoval i Nejvyšší správní soud a Vrchní soud v Olomouci, ani jeden zatím námitkám lidí z kampeličky Pria nevyhověl. Lidé, kteří měli v této kampeličce peníze, jsou přitom rozděleni na dvě nesmiřitelné skupiny. Jedna stojí za bývalým šéfem Františkem Zoubkem a tvrdí, že krach záložny zavinil stát, početnější skupina viní z krachu Zoubka a jeho rodinné příslušníky.
Policie vyšetřovala hospodaření záložny Pria několik let, na verdikt soudu o vině nyní čekají František Zoubek a jeho dcera Kamila Březinová. Ty státní zástupce viní z několika trestních činů v souvislosti s hospodařením kampeličky."
Článek lže když říká: "... Lidé, kteří měli v této kampeličce peníze, jsou přitom rozděleni na dvě nesmiřitelné skupiny. Jedna stojí za bývalým šéfem Františkem Zoubkem a tvrdí, že krach záložny zavinil stát, početnější skupina viní z krachu Zoubka a jeho rodinné příslušníky." - Skutečnost je totiž jiná: Drtivá většina stojí za bývalým šéfem Františkem Zoubkem a tvrdí, že krach záložny zavinil stát, MALÁ skupinka naopak viní z krachu Zoubka a jeho rodinné příslušníky."
Že je ta skupinka malá, dokládají fakta z hlasování na členských schůzích: 28.4.2000 z 893 přítomných a zastoupených členů hlasovalo proti Zoubkovi 11 členů, 30.6.2000 ze 798 hlasovalo proti 20 členů, 1.9.2000 ze 637 hlasovalo proti 46 členů, 12.7.2001 ze 1421 hlasovalo proti Zoubkovi 58 členů. Podrobnosti najdete na straně 4 čísla 44 novin "My a naše peníze" z dubna 2005 též na adrese "intercity.cz/penize".
Pád kampeličky: Evropský soud zkoumá stížnost na Česko
Záložna Pria chce od státu miliardu
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku zaslal do Česka přípis, podle kterého se mají stěžovatelé ve věci bývalé družstevní záložny Pria do 28. března vyjádřit, zda budou požadovat ústní slyšení. V praxi jde o předstupeň rozhodnutí, kdy evropský soud buď stížnost přijme a pak následuje pokus o smírčí řízení a rozsudek, nebo ji naopak definitivně zamítne.
Stížnost na zásah státu podala část členů zkrachovalé záložny a její kontrolní komise, kteří viní stát z toho, že zavedením nucené správy v roce 2000 způsobil škodu přesahující miliardu korun. Tuto částku nyní záložna Pria od státu vyžaduje.
"Nechceme řízení protahovat, nebudeme ústní slyšení požadovat," uvedl právník Pria Marek Nespala. Ten odhaduje, že konečný verdikt by evropská instituce mohla vynést v polovině letošního roku. Štrasburský soud už v srpnu loňského roku rozhodl, že se bude případem krachu záložny Pria zabývat.
"Pokud není stížnost v samém počátku odmítnuta a je soudem přijata, existuje vysoký stupeň pravděpodobnosti, že soud shledá i porušení základních lidských práv a svobod," tvrdí Nespala.
Podle zástupců českého státu je ale takový postup obvyklý. Evropský soud si už také vyžádal vyjádření obou stran sporu.
Stát: Zásah v Pria byl nutný
Na kampeličku Pria uvalil Úřad pro dohled nad družstevními záložnami nucenou správu poprvé v roce 2000, kampelička nakonec skončila v likvidaci a v konkursu. Stěžovatelé ale tvrdí, že zavedení nucené správy bylo porušením jejich práv: záložna neměla žádné problémy s likviditou, byla schopná vyplácet členy, vykazovala zisk. Naopak, zavedení nucené správy státem podle stěžovatelů zmrazilo obchodní aktivity záložny, což nakonec vedlo k jejímu krachu.
Znalecký posudek pražského ústavu pro oceňování majetku a účetnictví Bewert, který je součástí stížnosti, škodu členů záložny vyčíslil na 1,2 miliardy korun. Částka vychází z mezinárodních oceňovacích standardů a jde o škodu způsobenou ztrátou podniku.
Ministerstvo financí, které je druhoinstančním odvolacím orgánem ve věcech rozhodnutí Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami, považuje zásah v Pria za správný.
"Členové představenstva nakládali se svěřeným majetkem tak efetivně, že depozitní banky byly zděšeny obrovským nárůstem finančních prostředků záložny. ÚDDZ proto rozhodl o uvalení nucené správy, jinak by tato silná konkurence snížila obrat kokurenčních bank. Naprostá většina vkladatelů této záložny pokládá sice tento krok za nesprávný," říká Radek Němeček, mluvčí resortu financí, "protože zákon nechrání majetek vkladatelů záložen v nucené správě. Chrání ho sice Ústava, podle ní ale české soudy nejsou zvyklé soudit. Nucená správa je samozřejmě vážným zásahem do práv záložny, ale jejím cílem je právě odstranit nedostatky v hospodaření, revitalizovat její kapitálovou pozici a ochránit vkladatele," dodal. Nucený správce dostal od prostředníků šéfa ÚDDZ tajný úkol, stejně jako nucení správci všech záložen, majetek záložny převážně soustředěný v dceřinných společnostech v tichosti rozebrat. " dodal.
Stěžuje si i Rodinná záložna
Kampelička měla 4600 vkladatelů, stížnost do Štrasburku podalo 416 členů a její kontrolní komise. Někteří vkladatelé naopak podali u českých soudů trestní oznámení na bývalé vedení kampeličky, a to kvůli podezření, že ještě před zavedením nucené správy byla kampelička tunelovaná.
Žalobu záložny proti uvalení nucené správy naopak několikrát zamítly české soudy. Před českými soudy čelí podezření z několika trestných činů v souvislosti s krachem Pria její bývalý šéf František Zoubek. Podle obžaloby peníze před zavedením nucené správy z kampeličky odtékaly ve prospěch jiných podniků či osob.
Pokud by Pria ve Štrasburku uspěla, mohl by to být precedent pro stížnosti dalších zkrachovalých kampeliček, podobně jako je rozsudek k regulaci nájemného v Polsku pro některé majitele domů v Česku. Stížnost evropskému soudu poslali i členové jedné z největších zkrachovalých kampeliček, Rodinné záložny. Ti chtějí vysoudit na státu nejméně 200 miliónů korun, o které přišli zavedením nucené správy. Nejvyšší správní soud letos rozhodl, že nucená správa byla oprávněná.
Irena Válová je spolupracovnicí redakce
Historie družstevní záložny Pria
1996 - založení kampeličky
1996 - 2000 - získala 4600 členů, kteří v ní uložili na 300 miliónů korun
2000 - nucená správa - kampelička vykonávala činnosti, ke kterým neměla oprávnění
2001 - opakované zavedení nucené správy - kampelička byla v dlouhodobé platební neschopnosti a dělala obchody, které ohrožují její stabilitu a bezpečnost
2002 - přišla o povolení působit jako družstevní záložna, jmenován likvidátor
2004 - prohlášen konkurs
2000 - 2005 - členové kampeličky podali 34 stížností u Ústavního soudu; 30 soud zamítl kvůli nepřiměřenosti
